Výlet do Prahy (5.ročník)

Report z akce + fotografie

21. dubna 2022 jsme s páťáky vyrazili do víru velkoměsta na vlastivědnou procházku. Mnozí poprvé tak jeli metrem, po dlouhém eskalátoru, tramvají s kloubem, někteří poprvé šli po Karlově mostě, do katedrály svatého Víta......ale nepředbíhejme. Počasí navzdory předpovědím nakonec vyšlo akorát. Cesta do Prahy šlapala jako po másle. Náhradní dopravou do Lovosic, odtud rychlíkem do Prahy na hlavní nádraží, šup do metra, na Malostranské jsme přestoupili na tramvaj, která nás vyvezla až na Pražský hrad. Vstupenka do většiny interiérů Pražského hradu pro celou třídu vyšla na neuvěřitelných 150 Kč, a tak jsme si prošmejdili svatovítskou katedrálu, Vladislavský sál, baziliku svatého Jiří, Zlatou uličku a strašidelnou Daliborku. Mrzelo nás, že jsme se nemohli podívat do královské hrobky v podzemí katedrály, ale zážitků bylo i tak dost. Z hradu jsme seběhli zahradami a zámeckými schody na Malostranské náměstí, prohlédli jsme si Pražské Jezulátko známé spíše po celém světě než u nás a kolem Čertovky a Lennonovy zdi hurá na Karlův most. Covidové liduprázdno je dávno totam a tak jsme zažili pravou turistickou nefalšovanou tlačenici, živou kapelu, žebráka, krotkou kachnu divokou, která nám zobala přímo z ruky, .... Jan Nepomucký stále hledí k nebi na místě svého skonu a turisté pro štěstí stále ohmatávají jeho podstavec. Inu, vychutnávali jsme si pražskou klasiku plnými doušky. Nohy nám těžkly a tak jsme se posunuli k Václavskému náměstí tramvají kolem Národního divadla. Franz Kafka od Davida Černého se zrovna netočil, ale i tak je to monumentální dílo. Františkánskými zahradami kolem kláštera jsme se z nádherně upravené zeleně vyloupli k velkému překvapení mnohých přímo uprostřed Václaváku.

Zasloužený rozchod k nasycení lačných bříšek ve fastfoodech měl velký ohlas a tak jsme se mohli spokojeně vrátit domů. Cesta zpět už se neobešla bez ČD patálií, ale zázrakem to dopadlo dobře a my, obohaceni tolika zážitky, mohli padnout za vlast do svých pelechů doma. Když jsme si druhý den zjistili, že jsme ušli jenom asi 5 km, nikdo tomu nevěřil. Připadalo nám to v tom nezvyklém ruchu velkoměsta jako regulérní maraton :)

Mgr. Klára Janošová